Yek ji sê parên herêmên parastî yên cîhanê ji hêla çalakiya mirovan ve têne tehdît kirin

26. 08. 2019
6. Konferansa Navneteweyî ya Exopolîtîk, dîrok û ruhanî

Třetinu světových chráněných území včetně národních parků ohrožuje lidská činnost. Tvrdí to studie mezinárodního týmu vědců, podle nichž jsou lokality chráněné zákonem často ohrožovány zemědělstvím, zástavbou či budováním silnic. Nejhorší je situace v hustě obydlených oblastech Asie, Afriky i Evropy, uvádí výzkum publikovaný magazínem Science.

Děsivá rozloha ohrožovaných chráněných území

Celková rozloha chráněných území ohrožovaných člověkem je podle studie téměř šest milionů čtverečních kilometrů, což je více než plocha všech států EU dohromady.

Profesor James Watson z americké Společnosti pro ochranu přírody (WCS) uvádí:

„Vlády tvrdí, že příroda je na těchto místech chráněna, což ve skutečnosti není pravda. Jde o hlavní příčinu faktu, že biodiverzita stále katastroficky klesá, navzdory tomu, že v posledních desetiletích pořád přibývá chráněných území.“

Rozloha chráněných území se podle studie od roku 1992 přibližně zdvojnásobila, o efektivitě jejich ochrany to však rozhodně říci nelze. Vědci dlouhodobě tvrdí, že klesající počet živočišných a rostlinných druhů je jedním ze zásadních problémů planety a je ze značné části způsoben lidskou činností.

Podle studie jsou problematická místa především v hustě obydlených oblastech, kde dochází k významným zásahům do chráněných oblastí, které často nemají status nejpřísněji chráněných národních parků. Některé vlády podle studie připustily, aby přes chráněná území vedly dálnice, vznikala tam zemědělská půda či rovnou obytná zástavba.

Vědci zkoumali stav celkem 50.000 území s různým stupněm ochrany. Zatímco o vážném ohrožení lidskou činností lze podle studie mluvit na třetině těchto území, důkazy lidské činnosti jakkoli škodící přírodě zaznamenal výzkum až na 90 procentech chráněných lokalit. A jak to vypadá se stavem naší planety?

Pamatujete si staré dobré časy, když jsme měli „12 let na záchranu planety“?

Co 12 let, nyní se stále více tvrdí, že rozhodujících bude následujících 18 měsíců. V loňském roce bylo uvedeno, že k udržení růstu teploty pod 1,5°C by musely být emise oxidu uhličitého do roku 2030 sníženy o 45%. Nyní se však vědci shodují, že rozhodujících bude následujících 18 měsíců.

,,Jsem pevně přesvědčen, že příštích 18 měsíců rozhodne o naší schopnosti udržet změnu klimatu na přežívající úrovni a posunout přírodu zpět do rovnováhy“ gotin princ Charles z Velké Británie, který nedávno hovořil na srazu ministrů zahraničních věcí v Commonwealthu.

Vzhledem k tomu, že země obvykle vypracovávají své plány na 5 – 10 let, musí být tedy připraven takový plán pro snížení emisí do konce roku 2020. Nyní směřuje Země k růstu teploty o 3°C do roku 2100, což je alarmující informace.

Jaké jsou připravované vládní kroky?

1) Summit o změně klimatu svolaný generálním tajemníkem OSN Antonio Guterresem, který se bude konat v New Yorku dne 23. září. Pan Guterres á jasno v tom, že chce, aby země do OSN vstoupily pouze tehdy, pokud mohou předložit návrhy ke snížení emisí uhlíku.

2) Následovat bude COP25 v Santiagu v Chile, kde se bude dále diskutovat o udržitelnosti emisí a ochraně prostředí.

3) Skutečně velký okamžik však bude pravděpodobně ve Velké Británii na konferenci COP26, která se koná na konci roku 2020. Vláda Spojeného království se domnívá, že může využít příležitosti COP26 v post Brexitském světě k prokázání toho, že Británie může přispět k pokroku a využít své vědecké poznatky. Je důležité jít příkladem ostatním zemím.

Zde se dozvíte podrobnosti o zvyšování teplot (pro anglicky mluvící..)

Gotarên wekhev