Odhalujeme spojení mezi zaniklým královstvím Aksum, královnou ze Sáby a Archou úmluvy

16. 01. 2020
6. Konferansa Navneteweyî ya Exopolîtîk, dîrok û ruhanî

Království Aksum (někdy psáno také „Axum‟) bylo starověkým královstvím nacházejícím se v dnešní Etiopii a Eritrei. Toto království existovalo zhruba mezi 1. a 8. stoletím n. l. Díky své výhodné poloze mezi středomořím (propojeným díky Nilu) a Indickým Oceánem (propojeným přes Rudé moře) bylo království Aksum významným zprostředkovatelem obchodu mezi Římskou říší a starověkou Indií. Bylo to nejspíš právě díky obchodu, že do tohoto starověkého království pronikla a úspěšně zde zakořenila náboženství jako judaismus nebo křesťanství. To se odráží i v příběhu o původu vládnoucí dynastie.

Šalamounova Dynastie

Podle etiopské tradice bylo město Aksum (hlavní město království) sídlem královny ze Sáby. Přestože tato královna žila mnoho staletí před založením království Aksum, jeho králové se odkazují na svůj původ právě k ní a izraelskému králi Šalamounovi. Proto je vládnoucí rod známý také jako šalamounská dynastie. Etiopské tradice také tvrdí, že se královna ze Sáby dozvěděla o Šalamounově moudrosti od kupce jménem Tamrin a okamžitě se rozhodla Šalamouna navštívit. Podle Etiopských legend přiměl Šalamoun královnu ze Sáby během její návštěvy v Jeruzalémě složit přísahu, že nevezme nic z jeho domu. Jedné noci spal Šalamoun v posteli na jedné straně své komnaty a královna spala na druhé straně. Před tím než usnul, umístil Šalamoun vedle její postele nádobu s vodou. Královna se v noci probudila a protože měla žízeň, vypila vodu v nádobě. To Šalamouna probudilo a když viděl, jak královna pije vodu, obvinil ji z porušení přísahy. Nicméně krále Šalamouna okouzlila královnina krása a pomiloval se s ní. Královna ze Sáby otěhotněla a po jejím návratu do své rodné země porodila syna. Chlapec pojmenovaný Menelik, známý také jako Ibn al-Malik, se stal zakladatelem šalamounské dynastie.

Šalamoun a královna ze Sáby od Giovanniho Demina

Archa úmluvy a obrácení se ke křesťanství

K obnovení vazeb mezi Israelem a Aksumem došlo o dvě desítky let později, když Menelik dospěl. Jako mladý muž se ptal po tom, kdo je jeho otec a jeho matka mu řekla, že to nebyl nikdo jiný než izraelský král Šalamoun. Proto se rozhodl Šalamouna v Izraeli navštívit a zůstal tam po tři roky. Podobnost Šalamouna a jeho syna očividně Izraelity mátla a stěžovali si králi. Výsledkem toho bylo, že byl Menelik poslán domů spolu s nejstarším synem velekněze a 1000 lidmi z každého z 12 izraelských kmenů.

Ezanův kámen. Nápis na tomto kameni popisuje Ezanovo přijetí křesťanství a jeho podmanění si okolních národů.

Před svým odchodem z Jeruzaléma měl syn velekněze jménem Azarjáš sen, ve kterém dostal příkaz vzít Archu úmluvy s sebou do svého nového domova. Azarjáš vzal Archu z Chrámu, vyměnil ji za její kopii a přenesl posvátnou schránu do Etiopie. Proto jsou někteří lidé přesvědčeni, že se Archa úmluvy nachází někde v dnešní Etiopii. Následující etiopští králové, včetně králů Aksumského království, odvozovali svůj původ od Menelika.
Navíc etiopané přijali židovskou kulturu. Nicméně ve 4. století n. l. došlo s příchodem křesťanství do Etiopie ke změně. První Aksumský král, který přijal křesťanství, byl Ezana. Muž, který této oblasti křesťanství představil, byl znám pod jménem Fremnatos, nebo Frumentius, jak ho nazývají evropské prameny. Fremnatos byl popisován jako obchodník nebo filozof a teolog. Podle tradice byl tyrským křesťanem, který byl při své cestě do Indie v Aksumu unesen. Díky své učenosti se stal vychovatelem budoucího krále Ezany a uvažuje se o tom, že to byl on, kdo krále přivedl ke křesťanství.

Kostel naší paní Marie Sionské v etiopském Aksumu. Někteří lidé se domnívají, že je v tomto kostele ukryta pravá Archa úmluvy.

Monolity k uctění elity

Trvalo to však ještě 200 let než v Etiopii křesťanství pevně zakořenilo. I přesto byly křesťanské kostely stavěny již za vlády krále Ezana. Jsou to však stély nebo obelisky, které jsou nejtypičtější památkou Aksumského království. O těchto bohatě zdobených monolitech se uvádí, že byly vztyčeny k označení hrobů významných členů společnosti. Jedním z nejslavnějších je ten, který si nechal Benito Mussolini přivézt ve 30. letech 20. století do Říma jako válečnou kořist. Tato památka byla v roce 2005 vrácena Etiopii a v roce 2008 byla znovu vztyčena.

Aksumský obelisk, který byl vrácen do Aksumu z Říma.

Význam města Aksum po pádu království

V dobách největšího rozkvětu Aksumského království ovládali jeho vládci nejen území Etiopie a Eritreje, ale také severního Súdánu, jižního Egypta a dokonce Arabského poloostrova. Konec království však nastal s úpadkem obchodu, který přes jeho území proudil. Se vzestupem islámu se ustálily nové obchodní trasy a ty staré, jako ta vedoucí přes Aksum, se přestaly používat. I přesto, že království zaniklo, jeho hlavní město Aksum zůstalo významným etiopským městem. Kromě toho, že je nejvýznamnějším centrem Etiopské pravoslavné církve bylo také místem, kde byli korunováni vládci šalamounské dynastie.

Pozůstatky paláce Dungur v etiopském Aksumu. Palác Dungur byl postaven v období Aksumské říše – pravděpodobně kolem 4. – 6. století n. l.

Gotarên wekhev