Aşîkirina grîpê: ji laş re alîkarî an jehr?

25. 03. 2018
6. Konferansa Navneteweyî ya Exopolîtîk, dîrok û ruhanî

Šíření propagandy na téma očkování proti chřipce běží v médiích na plné obrátky. V žádném z vybraných článků nenajdeme kritickou zmínku o vedlejších účincích a rizicích zbytečného očkování.

"Neexistuje žádný důkaz, že stávající vakcína proti chřipce účinně chrání před chřipkovou epidemií nebo ji mírní. Výrobci vakcín ví, že je bezcenná, ale přesto ji nadále prodávají.“ Dr. J. Anthony Morris, bývalý vedoucí aprobant vakcín a výzkumný virolog u FDA.

Přece jen renomované švýcarské noviny Neue Zürcher Zeitung oznámily v lednu 2016 následující:

Čas chřipky – čas opatrnosti

Systematické analýzy ukazují chybějící efekt vakcín proti chřipce. Doposud podporovaná teorie nedostatečných a selektivních laboratorních studií, že ochrana očkováním před nákazou bude také v praxi účinná, je pravděpodobně špatná. Epidemiologicky je rozhodující otázka obranných sil jako celku.

Skutečná imunita není nezbytně definována vakcínou, nýbrž nespecifickými obrannými silami, které medicína nezná. Chřipka může být sice při nedostatečné imunitě nebezpečná, přesto se zdá, že není rozdíl v tom, zda bylo očkováno nebo ne.

Španělská chřipka zuřící na konci první světové války roku 1918, oslabila lid; pouze proto při povrchním pohledu vypadá virus nebezpečně a slouží jako falešný argument pro hysterii prasečí chřipky. Jen 10 procent vakcín prokazuje dostačující metodickou kvalitu.

Johannes G. Schmidt, Dr. med., praktikuje všeobecnou medicínu, klinickou epidemiologii a starou čínskou medicínu.

Nežádoucí účinky

Očkování proti chřipce může způsobit nejen nežádoucí účinky. Také jejich účinnost může být zpochybněna. Již pohled na seznam složek očkovacího koktejlu vyvolává možnou nedůvěru: rtuť, hliník, nemrznoucí směs, antibiotika, proteiny z kuřecích vajec a formaldehyd.

Mnoho vědeckých studií také ukázalo, že jak účinnost, tak potenciální vedlejší účinky očkování proti chřipce vyvolávají obavy. Nicméně stálá očkovací komise (STIKO) v Institutu Robert Koch v Berlíně doporučuje očkování proti chřipce i těhotným ženám a kojencům.

Očkování proti chřipce – jen minimální účinnost

Bolesti v krku, kýchání, únava, kašel – rychle vzniká podezření, že jsme chytli chřipku. Přitom se jedná ve většině případů o nachlazení.

I když se symptomy v obou případech velmi podobají, existují zde podstatné rozdíly.

Neboť zatímco takzvaná „pravá“ chřipka (influenza) je způsobena výhradně viry z rodu influenzy A nebo B, může stát za nachlazením (nasofaryngytida) více než 200 různých virů z různých virálních rodů nebo také baktérie.

Chřipkové viry jsou charakterizovány proměnlivostí. Tak se neustále vyskytují nové varianty virů, které obranné buňky imunitního systému nemohou rozpoznat.

To je také důvod, proč nemůžeme být proti chřipce imunní, i když jsme ji již jednou protrpěli a nakonec přestáli.

V médiích často propagované očkování proti chřipce pomůže v lepším případě proti infekcím, které jsou způsobeny chřipkovými viry, a také zde je to jen zlomek kolujících variant chřipkových virů.

Proti všem ostatním virům a baktériím není vakcína proti chřipce žádnou ochranou.

Očkování proti chřipce míjí opět svůj cíl

Americké centrum pro kontrolu a prevenci nákazy poprvé přiznala, že aktuální vakcína proti chřipce (chřipková sezóna 2014/15) se týká pouze méně než poloviny chřipkových virů, které jsou v současné době známé.

V důsledku toho oznámil německý Robert Koch Institut (RKI) v Berlíně, že je třeba počítat se slabší účinností u jednoho ze tří toho času kolujících virových typů v Německu.

Jedná se přitom o silně rozšířený typ (H3N2), který již často vedl k závažným chřipkovým vlnám.

Protože chřipkové viry jsou neobyčejně proměnlivé, musejí být vakcíny každý rok přizpůsobeny.

Světová zdravotnická organizace (WHO) je připravena již v únoru dát ve známost, které tři virové typy má vakcína pro příští zimu obdržet, aby farmaceutické koncerny mohly začít včas s výrobou.

Nejlepší by samozřejmě bylo, kdyby byla současná vakcína znovu na změněný virus přizpůsobena.

Odborníci ze spolkového úřadu pro zdraví v Bernu (Švýcarsko) však vysvětlují, že to by bylo pro začátek sezóny příliš pozdě, že by trvalo nejméně šest měsíců, než by se vyrobila nová vakcína.

Chřipkové viry změnily za poslední měsíce tak silně své povrchové proteiny, že se vakcína stala neúčinnou. Stále je ale vakcína doporučovaná!

Zdravotní riziko způsobené vedlejšími účinky očkování proti chřipce

V novém článku Green Med Info je poukázáno na překvapující nedostatek empirických důkazů, které by vakcína proti chřipce jako prevence pro děti do dvou let, pro zdravé dospělé, pro starší lidi ale také pro ošetřovatelé mohla odůvodnit.

Na jedné straně nepůsobí vakcíny, jak by měli, na druhé straně představují na základě možných vedlejších účinků významné zdravotní riziko, které může být závažnější než samotná chřipka.

A tak stojí očkování v podezření, že svým vedlejším účinkem zatěžuje autoimunitu, a tím podporuje vývoj autoimunních onemocnění.

Kromě toho může dojít k vedlejším účinkům na základě přidaných přísad, k posílení účinnosti mohou patřit látky jako hydroxid hlinitý, konzervační látky, formaldehyd, rtuť, zvířecí DNA a buněčné vedlejší produkty.

Očkování proti chřipce: vedlejší účinky srdeční infarkt?

Příslušné zdravotnické úřady, farmaceutičtí výrobci a lékaři vždy obhajují očkování a zdůrazňují, že je to ta nejlepší obrana proti influenze, která by jak je známo, mohla skončit také smrtí. Vedlejší účinky jsou naproti tomu zanedbávány.

Nyní mohou být pozorovány úmrtí následkem chřipkového onemocnění zvláště u starých lidí. Pokud tito lidé během nebo po chřipce zemřou, pak zemřou na chřipku – tak je to oficiálně oznámeno.

Když ale staří lidé zemřou bezprostředně po očkování, pak zemřou samozřejmě ne na vedlejší účinky. Namísto toho je vysvětleno, že kvůli jejich vysokému věku by stejně zemřeli, a jedná se pouze o náhodu, že vakcína předcházela smrti.

A tak neudivuje, že existují nové studie, kdy očkování proti chřipce poskytuje další prospěšné účinky, jak např. britský výzkum, zveřejněný v odborném časopise Ca­na­di­an Me­di­cal As­so­cia­ti­on Jour­nal, ukázal, že očkování nejen že chrání před chřipkou, ale také snižuje dokonce riziko srdečního infarktu.

Nicméně, i z odborného hlediska je vytýkán význam této studie. Kritici poukazují na to, že takovéto studie jsou obzvláště náchylné k překrucování dat.

Jiná studie zveřejněná 2011 v In­ter­na­tio­nal Jour­nal of Me­di­ci­ne poukázala na to, že vedlejší účinky očkování proti chřipce mohou také zahrnovat zánětlivé, kardiovaskulární změny, které zvyšují riziko srdečních onemocnění a tím také podporují infarkt.

Bylo také zjištěno, že vakcíny proti chřipce jsou spojeny se zánětlivou odezvou a iniciují aktivaci krevních destiček, což může vést k trombóze jako vedlejšímu účinku.

Navíc je narušena regulace srdeční autonomie (schopnost srdce samostatně a nezávisle bít).

Vědci dospěli k závěru, že aktivace krevních destiček spojená s vakcínou a srdeční autonomní dysfunkcí mohou alespoň dočasně zvýšit riziko kardiovaskulárních příhod.

Chřipková vakcína: vedlejší účinky: vrozené vady a potrat?

Stálá komise pro očkování (STIKO) na Institutu Roberta Kocha doporučuje od roku 2010 sezónní vakcíny proti chřipce také především všem těhotným ženám.

Nepoukazuje však na to, že nebylo nikdy provedeno kontrolované klinické hodnocení bezpečnosti a možných nežádoucích účinků očkování u těhotných žen.

Kromě toho byly vykonány různé, dokonce velmi podstatné studie, které poukazují na komplikace v tomto ohledu.

Například časopis Vaccine v roce 2011 zveřejnila studii, která ukazuje, že očkování proti chřipce vyvolává prokazatelný nárůst zánětů u těhotných žen, riziko preeklampsie (těhotenská intoxikace) a jiné škodlivé následky jako např. předčasný porod.

Vědci zjistili, že jak CRP – hodnoty (zjišťuje zánětlivý proces v těle) a TNF čili tumorový nekrózní faktor (substance imunitního systém, která bojuje proti abnormálním buňkám) se zvýšily asi jeden až dva dny po očkování na alarmující úroveň.

Podle této studie mohou vedlejší účinky očkování formou poruch a chybné regulace imunitního systému ženy ohrozit plod a způsobit vrozené vady a potraty.

Nicméně, těhotné ženy jsou nejen k očkování povzbuzovány, ale nejsou ani informovány o skutečných rizicích a možných nežádoucích účincích.

Očkování škodí kojencům

Očkování proti chřipce se sezónní vakcínou doporučuje stálý výbor pro očkování nejen těhotným ženám, ale i dětem se zvýšeným zdravotním rizikem ve věku od 6 měsíců.

Doporučení Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zní tak, že všem novorozencům starším šesti měsíců by měla být podána vakcína proti chřipce – dodatečně ke všech ostatním očkováním, které jsou navrženy rodičům.

Studie z roku 2007, publikovaná v časopise Journal of Pediatrics, zjistila, že 85 procent novorozenců vykazovalo abnormální zvýšení CRP po podání více vakcín.

Totéž platí pro 70 procent kojenců, kterým byla podána pouze jedna vakcína. 16 procent kojenců trpělo kardiorespiračními problémy během pouhých 48 hodin po očkování, což jsou srdeční a respirační potíže.

Nežádoucí účinky thimerosalu?

Chřipkové vakcíny stále obsahují vysoce zánětlivé, neurotoxické a imunotoxické těžké kovy, jako je thiomersal na bázi rtuti.

Testy v Natural News Forensic Food Lab (laboratoř) ukázaly, že očkování proti chřipce může obsahovat neuvěřitelně velké množství nervového jedu rtuti.

Flakóny vakcíny od britského farmaceutického gigantu Glaxo Smith Kline (GSK) obsahovaly více než 51 ppm rtuti. To je 25 000 krát víc než horní limit stanovený agenturou pro ochranu životního prostředí (EPA) pro pitnou vodu.

Sice je pitná voda konzumována mnohem častěji a ve vyšších dávkách než očkovací látky, přesto ukazuje srovnání, jak vysoké jsou používané dávky rtuti ve skutečnosti.

A již v roce 2003 americký Kongres zdůraznil, že existuje vztah mezi nárůstem neurologických vývojových poruch u dětí (např. jako autismus, ADHD a zpoždění vývoje řeči) a thimerosalem, což bylo v uplynulých letech podle nedávných výzkumů opakovaně potvrzeno. Vyvstává naléhavá otázka, proč je jed stále podáván dětem.

Nežádoucí účinky nebo přínosy proti chřipce: Co převládá?

Není třeba vyvolávat paniku, neboť každé očkování proti chřipce, každá vakcína, každý lék a každý lékařský zásah je spojen méně či více s rizikem vedlejších účinků.

Výše uvedené výsledky studií by měly spíše pomoci ukázat, že vakcína proti chřipce – zejména pokud jde o nenarozené děti a kojence – není tak bezpečná a účinná, jak se to často tvrdí.

V odborném časopise Lancet byla v roce 2011 zveřejněna studie, která uvádí, že 1,5 ze 100 dospělých, kteří dostanou vakcínu proti chřipce, se jí může vyhnout.

Když dostane pouze 2,7 ze 100 dospělých chřipku, zda s očkováním nebo bez, studie naznačuje, že výhoda očkování proti chřipce je statisticky spíše zanedbatelná.

Mělo by se tedy trvat na úplném objasnění ze strany úřadů a lékařů, aby bylo možné zvážit, zda je očkování proti chřipce z hlediska možných nežádoucích účinků a pochybných výhod pro konkrétního pacienta vůbec opodstatněné.

Nejlepší způsob, jak neonemocnět chřipkou, je dobře fungující pergala parastinê a stejně tak dostatek vitamínu D, tito dva bojovníci mohou proti virům a bakteriím dokázat mnohem více – a bez vedlejších účinků, než uměle konstruována a pochybná obrana.

„Pokud lidé říkají, že dostali vakcínu proti chřipce a potom přesto chřipku, není to pravda, neboť jim byla podána otrava. Onemocnění je reakce těla na otravu, aby se zbavil jedu, který mu byl podán.“

Gotarên wekhev