Genomên ku ji çepgiriyê berpirsiyar in!

11. 10. 2019
6. Konferansa Navneteweyî ya Exopolîtîk, dîrok û ruhanî

Nová studie poprvé určila regiony lidského genomu spojené s levorukostí v širší lidské společnosti a spojila je s místem v hlubším mozku. Studie vedená výzkumníky z Oxfordské univerzity pod záštitou Výzkumu a inovací Spojeného království našla spojení mezi touto genetickou rozdílností a synapsemi mezi oblastmi mozku zodpovědnými za mluvu a jazyk.  Již dlouho bylo známo, že geny hrají určitou roli v určování laterality (- rukosti) – výzkumy na dvojčatech odhadli, že 25% rozdílností v preferencích pravé či levé může být přičtena genům – nebylo však stále jasné, které geny jsou konkrétně původci tohoto jevu.

Nová studie levorukosti

Nová studie, publikovaná v časopisu Mejî, zaznamenala některé genetické obměny ve spojení s levorukostí studiem genomů zhruba 400 000 občanů Spojeného království z národních biobank, mezi nimiž bylo 38 332 leváků. Ze čtyř takto vytyčených genetických regionů měly tři co do činění s proteiny, které se starají o vývoj a správné strukturování mozku. Konkrétně se tyto proteiny asociovaly s mikrotubuly, vlákny, které slouží buňce jako „opěrné lešení“, souhrnně nazývané cytoskelet. Tento mimo jiné řídí budování nových buněk a jejich uvádění v chod. Za použití detailních zobrazení mozků úhrnem 10 000 účastníků výzkumníci objevili, že tyto genetické efekty jsou spojené s rozdíly v traktech části mozku jménem bílá hmota, obsahující širší cytoskelet mozku spojující centra odpovědná za zpracování jazyka a produkování řeči.

Doktorka Akira Wiberg, členka Rady lékařského výzkumu Oxfordské univerzity a autorka těchto analýz, říká:

„Zhruba 90% všech lidí na zemi jsou leváci a je tomu tak už nejméně 10 000 let. Mnoho výzkumníků se zabývalo biologickým původem laterality, ale nám pomohlo využití biobank a tím získané množství vzorků k poodkrytí struktury procesů vedoucích k levorukosti. Objevili jsme, že u levorukých účastníků byla řečová centra na levé a pravé straně mozku s to komunikovat lépe a koordinovaněji. To otevírá zajímavou příležitost pro budoucí výzkum, zaměřený na zvýhodnění leváků při plnění řečově zaměřených úloh, je však třeba mít na zřeteli, že tyto rozdíly byly zaznamenány pouze coby průměry při výzkumu prováděném na mnoha lidech a ne všichni leváci budou vykazovat stejné, pokud vůbec nějaké, zvýhodnění.“

Profesor Gwenaelle Douaud, spoluautor práce z Centra pro integrativní neurozobrazování Oxfordské univerzity, dodává:

„Mnoho zvířat vykazuje známky stranové vyhraněnosti, například hlemýždi a jejich ulity stáčené vždy k jedné straně. Toto je způsobeno geny pro buněčné „lešení“ neboli cytoskelet. Poprvé jsme byli také u lidí schopni ustanovit, že tyto cytoskeletonické rozdíly jsou v mozku doopravdy viditelné. U hlemýžďů a žab jsou tyto procesy způsobeny brzkými genetikou hnanými událostmi, máme tedy důvodné podezření, že znaky stranové vyhraněnosti budou viditelné už v děloze.“

Levorukost – menší šance na vyvinutí Parkinsonovy choroby

Výzkumníci dále nalezli korelace mezi levorukostí, drobným snížením šance na vyvinutí Parkinsonovy choroby a naopak drobným zvýšením šance na vyvinutí schizofrenie. Tito však zdůrazňují, že se jedná pouze o drobné odchylky ve faktickém množství lidí a mohou pouze korelovat bez prokázané kauzality. Každopádně by se studiem těchto propojení podle vědců mohlo dojít k lepšímu pochopení vývoje těchto nemocí.

Profesor Dominic Furniss, další spoluautor práce z Nuffieldského oddělení pro ortopedii, revmatologie a muskuloskeletální výzkum na Oxfordské univerzitě, říká: „Levorukost byla napříč historií považována za neštěstí či známku nedobroty, z toho také pramení symbolický význam pravosti či levoty v mnoha jazycích. V češtině se kupříkladu pravost přeneseně kromě směrodatného určení používá jako stvrzení platnosti či autenticity, levost či levota naopak značí nekalost a zlý úmysl. Ustanovené idiomy se nám samozřejmě změnit nepodaří, tímto výzkumem jsme však z větší části ověřili, že levorukost má biologicky dohledatelný původ v lidském těle coby vedlejší produkt komplexních pochodů, kterými je genetické ontogeneze, a je součástí bohatého rejstříku toho, co nás činí lidmi.“

Gotarên wekhev