Caracol: Wêraniyên Mayanên dûr û balkêş ên li Belize

21. 04. 2022
6. Konferansa Navneteweyî ya Exopolîtîk, dîrok û ruhanî

Caracol je velké starověké mayské archeologické naleziště, které se nachází na území dnešního okresu Cayo v Belize, přibližně 40 kilometrů jižně od Xunantunichu a města San Ignacio a 15 km od řeky Macal. Leží na náhorní plošině Vaca, v nadmořské výšce 500 m na úpatí pohoří Maya.

Caracol, je něco jako skrytý klenot. Je to jedna z největších mayských lokalit ve Střední Americe. Rozkládá se na ploše přibližně 200 kilometrů čtverečních a pokrývá tak oblast větší než Belize City. Rozloha této lokality je ohromující a je dosti obtížné si ji jen představit. K jejímu zmapování přispělo v roce 2018 skenování Guatemaly a belize s využitím technologie LiDAR, díky kterému bylo navíc objeveno asi 60 000 dříve neznámých struktur skrytých v lesním porostu. Z toho co bylo odhaleno lze usuzovat, že tuto oblast kdysi obývala velmi vyspělá a dosud nedoceněná civilizace. Působivé stavby, vypovídají o přítomnosti vysoce uspořádané a organizované společnosti. Jeden z nejlepších příkladů mayské sofistikovanosti se nachází právě v Caracol, největším známém místě na území dnešního Belize obývaném May.

Koncem 17. století španělský mnich Andres de Avendano y Loyola a jeho muži běhali bosí a hladoví po lesích Střední Ameriky. Obličeje měli poškrabané od trnů a nohy rozřezané od pazourků rozházených po bahenité zemi. Tito muži prchali z města Tayasal, poslední mayské pevnosti, poté, co jejich misijní práce selhala. Cestou narazili na obrovskou kamennou pyramidu, která vyčnívala nad bujným lesním porostem. Byly to ruiny velkého města Tikal. V době, kdy na ruiny narazili, byla mayská civilizace jen stínem své bývalé slávy. Velká města byla opuštěná již několik desetiletí před příchodem Španělů.

Caana, největší stavba v Caracol, Belize. Předpokládá se, že šlo o víceúčelovou stavbu, od palácové rezidence po ceremoniální.

Jedním z opuštěných mayských měst, bylo také město Caracol nacházející se na západě centrálního Belize pouhých 76 km (47 mil) jihovýchodně od známějšího guatemalského mayského města Tikal (nejrozlehlejší ruiny mayského města)

Mayové se objevili ve Střední Americe před 3000 lety a založili říši, která se rozkládala od Hondurasu až po jižní Mexico. Byli jednou z nejvyspělejších civilizací, které existovaly v Mezoamerice, Podrobili si džungli, stavěli oslnivá a velkolepá města, která se rozkládala po celé krajině. Měli rozvinutý obchod a dokonce spolupracovali s okolními oblastmi.

Raná mayská kultura vzkvétala díky přírodním zdrojům, které se v oblasti nacházely, ale teprve až v předklasickém období se vyvinula společenská hierarchie. Od roku 1500 př.n.l. do roku 250 n.l. se malé kmenové vesnice přeměnily ve společnosti náčelnického typu a poté v rané mayské státy. Ty mezi sebou obchodovaly a dokonce vytvářely aliance, které pomáhaly jejich ekonomikám prosperovat. Další zajímavostí bylo to, že mayské ženy hrály významnou roli ve společnosti. Na kamenných stélách, kde panovníci oznamují svůj původ, byly vedle otců zapsány i matky, a v řadě království se jejich jméno zmiňuje dokonce přednostně – z čehož lze usuzovat, že mohly stát v sociálním žebříčku hodně vysoko. Muži a ženy tak byli v mayském světě považováni za rovnocenné.

Jedním z největších starověkých mayských míst se stala osada Caracol, založena kolem roku 600 př.n.l. I když tato osada byla vzdálena od přírodních vodních zdrojů, existují důkazy o tom, že lidé z Caracol byli schopni budovat a udržovat vodní zásobárny, známé jako cenotes (rozsáhlé mayské podzemní skalní prostory naplněné vodou).

Cenotes nebyly pouze jejich hlavním vodním zdrojem, ale byly také považovány za vchod do Xibalby (podzemní říše temnot) a rovněž za místo, kam chodili mayští bohové, zejména Chaac, mayský bůh deště, blesků a hromu. Cenoty byly tak důležité, že většina chrámů a vesnic byla postavena v jejich blízkosti, nebo, jak dokazují nedávné výzkumy, na jejich vrcholech, jako je Chichén Itza (dnes zřícenina mayského města).

V rámci mayské kultury byli za bohy považováni i králové nebo vládci měst. Oficiální královská dynastie Caracol byla založena v roce 331 n.l., přičleněním menších měst ke Caracol. Dynastii pravděpodobně založil Te‘ K’ab Chaak (Bůh deště na větvích stromu) a byli to nejspíš jeho potomci, kdo  z Caracol udělali supervelmoc. Informace o bezprostředním nástupnictví jsou neúplné. Z pozdějších králů patřili k nejvýznamnějším panovníkům Yajaw Te‘ K’inich II a jeho syn K’an II.

Yajaw Te‘ K’inich II nastoupil na trůn v roce 553 n.l. a stély z období jeho vlády poskytují  mnohem jasnější obraz o politickém vlivu Caracol.

První roky vlády Te‘ K’ab Chaak byly ve znamení diplomatického a vojenského chaosu což vedlo k tomu, že se Caracol vymanil z vlivu mocnějšího města Tikalu a přidal se na stranu jeho rivala Calakmul. Období vlády Yajaw Te‘ K’inicha II se vyznačovalo prosperitou, která přispěla k tomu, že se z malého města, které zdědil, stala postupně metropole.

V období 550-900 n.l. byl Caracol na vrcholu své slávy a rozprostíral se na území přibližně 177 kilometrů čtverečních, na kterém vznikly velkolepé stavební projekty, které zcela proměnily starobylou krajinu. Bohužel to vše náhle skončilo.

V roce 1050 n.l. stejně jako všechna ostatní mayská města byl Caracol opuštěn svými obyvateli. Skutečné důvody jsou předmětem zkoumání a spekulací, ale sucha a hladomor pravděpodobně vedly k tomu, že lidé učinili těžké rozhodnutí a opustili své domovy, aby nalezli oblast se zdroji obživy.

Starověké civilizace se snažili usmiřovat Bohy obětováním cenných předmětů, zvířat nebo i lidí.  Většinou tyto rituály byly v Mezoamerice spojovány s Aztéky a Mayové byli dlouho považováni za mírumilovné tvory. Archeologové provádějící výzkumy v mayských lokalitách, včetně Caracolu však objevili v cenotech lidské pozůstatky spolu s nefritem, keramikou, zlatem a kadidlem. To by mohlo nasvědčovat tomu, že se i Mayové snažili obětováním usmiřovat rozhněvané Bohy. Jedním z míst, kde se oběti konaly, byly cenotes, a to kvůli jejich spojení s podsvětím. Nicméně absence masových hrobů by mohla nasvědčovat tomu, že  Mayové nepřinášeli lidské oběti.

Mayové obvykle prováděli krveprolití tak, že se nakapali trochu krve na papír a ten spálili. Pro Maye znamenala krev život a věřili, že Bohové stvořili lidi svou vlastní krví a proto bylo jejich povinností jim přinášet krvavé oběti.

Město Caracol postupem času pohltila džungle a jen náhoda pomohla k jeho znovuzrození. Zasloužil se o to domorodý dřevorubec, který při hledání vhodného stromu, v roce 1937, narazil na neobvyklé stavby. Zpráva se dostala k archeologické komisi A. Hemiltona pro britský Honduras, dnes Belize. Zpočátku nebyl Caracol příliš známý a chyběl i v záznamech věnovaných historii Mayů. Svůj podíl na tom měli nepochybně španělští dobyvatelé, kteří zničili velké množství dokumentů.

Archeologové v současné době tuto oblast systematicky zkoumají a hledají nějaké artefakty, které by nám pomohly pochopit historii a kulturu Mayů a umožnily tak přepsat a rozšířit poznatky, které jsme dosud o této vyspělé civilizaci měli. Dědictví, které po sobě Mayové zanechali, nemá navzdory všem překážkám – válkám, hladomoru, suchu a příchodu Španělů – obdoby. Mayská populace ale nezmizela. V této lokalitě dosud žije téměř šest milionů potomků Mayů, kteří si udržují svou zděděnou kulturu a pokračují v tradicích, i když ne  vždy v jejich původní podobě.  Někteří se téměř integrovali a přizpůsobili současnému způsobu života a kultuře, která je obklopuje. Archeologové pokračují ve výzkumu mayských lokalit s nejnovější technologií a neustále přinášejí nové informace.  Mayská říše však stále i v současné době zůstává nejzáhadnější civilizací.

 

Eshop

Gotarên wekhev